Další informace

Něco o Aikido
Ač se aikido v mnohém odkazuje na staré japonské zvyky a tradice, jako bojové umění je vlastně docela mladé. Vzniklo teprve na začátku 20. století. Zakladatelem Aikido je Morihei Ueshiba, též zvaný O´Sensei. Ten při jeho vytváření samozřejmě vycházel ze znalosti mnoha tradičních bojových umění, neopomněl ale ani opblasti duchovního života.

V aikido nejde jen o boj, ale zejména o duševní postoj. Jelikož se jedná o čistě sebeobranný systém, nenalezneme v něm útoky. Cílem aikido není zničení protivníka, ale jen jeho kontrola a snaha řešení cestou bez násilí.

V dětském tréninku jsou vynechány nebezpečné pády, techniky s obsahem pák zejména na zápěstí, i tak ale vyučované techniky svůj účel splňují. Děti jsou během tréninku vedeny k disciplíně i respektu k sobě a druhým a zároveň vybijí přebytek enegrie.

Co se děti na tréninku naučí?
– rozvíjení pohybových dovedností i formou her a soutěží
– zlepšení prostorové orientace jedince
– sebeovládání a potlačení agresivity
– zvládání krizových a stresových situací
– lepší zdravou sebedůvěru, odvahu i přímé jednání
– zapojení se do kolektivu
– postupně základní sebeobranné techniky
– disciplína, etika a morální hodnoty tradičního japonského bojového umění

Přihláška a platba
Přihlášku do oddílu můžete vyplnit před tréninkem

Kurzovné uhradíte po obdržení platebních údajů do e-mailu, uvedeného na přihlášce

Dětské zkoušky
Pro děti pořádáme zkoušky na technické stupně kyu. Na zkouškách mohou děti rodičům předvést, co se naučily, a jaký pokrok udělaly.

Slovníčka k tréninku

ZÁKLADNI POJMY:
sensei /sensé/ – učitel, též v jiném významu i např.doktor, v bojovém umění však učitel
onegeashimasu /čti onegeašimas/ – pronáším na začátku tréninku nebo když jdu s někým cvičit – význam v tomto případě je, že žádám obecně o výuku nebo vyzkoušení techniky s partnerem
domo arigatou gozaimasu /domo arigató gozajmašta/ – pronáším na konci tréninku nebo cvičení s partnerem, význam – děkuji mnohokrát
seiza – tradiční posez v Japonsku a Asii, sezení na patách, kdy palce jsou vedle sebe nebo se překrávají, paty jsou od sebe
dojo /dodžo/ – tělocvična pro trénink bojového umění nebo umění
kamiza/kamiza/ – čestné místo, kde je umístěna kaligrafie nebo obraz mistra a kde jsou popřípadě umístěny další předměty
matte/maTe/ – počkejte, zdvojené „t“ se ve výslovnosti zdůrazňuje
yame/jame/ – zastavte
yukuri/jukuri/ – pomalu
hayai/hajaj/ – rychleji
aikido/aikido/ – ai=soulad, harmonie, ki=energie, do=cesta bojového umění
budo/budo/ – obecně bojová umění

POČÍTÁNÍ:
ichi /ič(i)/ – jedna
ni /ni(y)/ – dva
san /san/ – tři
shi (yon) /ší (jon)/ – čtyři
go /go/ – pět
roku /rok(u)/ – šest
shichi /šič(i)/ – sedm
hachi /hač(i)/ – osm
kyu /kju/ – devět
ju /džu/ – deset

POHYBY:
ukemi – pád
mae ukemi – pád dopředu
ushiro ukemi /uširo ukemi/ – pád dozadu
uke/uke/ – v aikido pojem pro útočníka, tedy ten, který v technice má roli útočníka
tori/tori/ – v aikido obránce, tedy ten, který provádí obrannou techniku
shiko /ško/ – chůze po kolenou (používala se za dob Šoguna, aby nebylo možné z kleku útočit;v aikido jsou v této pozici techniky proti útoku jak v případě, kdy útočník klečí, tak když stojí)
omote – omote (varianta před partnera)
ura – ura (varianta za partnera)
tachi waza /tači vaza/ – cvičení technik ve stoje
suwari waza/suvari vaza/ – cvičení technik v kleče
hanmi han tachi waza/hanmi hantači vaza/ – uke klečí, tori útočí ve stoje

ÚTOKY:
aihanmi /ajhanmi/ – úchop křížem, tedy útočník chytá pravou rukou pravou ruku obránce
gyakuhanmi/gjakuhanmi/ – úchop zrcadlově, tedy útočník chytá lavou rukou pravou ruku obránce
morote dori/morote dori/ – útočník oběma rukama uchopí jednu ruku obránce (moro te=obě ruce)
ryote dori/rijote dori/ – úchop oběma rukama obou rukou protivníka (levá útočníka pravou obránce a pravá levou)
sode dori/sode dori/ – úchop za rukáv (stejná pozice jako gyakuhanmi, sode= rukáv
shomen/šomen/ – sek rukou shora dolů na hlavu obránce (pozice jako aihanmi)
yokomen/jokomen/ – sek rukou ze strany na hlavu obránce (pozice jako gyakuhanmi)
tsuki/cki/ – úder pěstí po přímé linii (karate)
jodan tsuki/džodan cki/ – úder do oblasti hlavy
chudan tsuki/čúdan cki/ – úder na střední pásmo
mae giri/maegiri/ – přímý kop

TECHNIKY:
ikkyo /iKjo/ – první technika (dvojité k ve výslovnosti zdůrazňujeme)
sankyo/san kjo/ – třetí technika
shi ho nage /ši ho nage/ – čtvrtá technika, v překladu hození do pádu ve čtyřech stranách
irimi nage – irimi=vstup, nage=hození do pádu
kote gaeshi/kote gaeši/ – kote=ochrana zápěstí od kloubů prstů po předloktí v samurajském brnění, kote gaeshi=otočení kote
zagi no kokyu ho/zagi no kokju ho/ – cvičení na práci s rovnováhou partnera (oba sedí v seiza)
kokyu nage/kokju nage/ – technika, kde je prioritou narušení stability útočníka a poražení na zem
ushiro kubishime/uširo kubišime/ – útočník zezadu škrtí celou rukou v předloktí obránce a druhou rukou drží jeho ruku

TĚLO:
te/te/ – ruka
ashi/aši/ – noha
kubi/kubi/ – krk
tekubi/tekubi/ – zápěstí
atama/atama/ – hlava
men/men/ – obličej v oblasti čela a horní část hlavy (v bojovém umění místo útoku)
kata/kata/ – rameno
me/me/ – oči
mimi/mimi/ – ucho, uši
hana/hana/ – nos
kuchi/kuči/ – ústa
ha/ha/ – zub, zuby